Představte si, že každý z nás má svou zahrádku. Vaše zahrada odráží to, jaká je vaše duše. Úroda na vaší zahrádce odráží to, jaký vztah máte sami k sobě.
Pokud máte zdravé sebevědomí a máte se bezpodmínečně rádi, máte zdravou sebeúctu a znáte dobře svou cenu, tak vaše úroda je pro vás výživná a dobře stravitelná.
Pokud ve svém životě nejste v nějaké oblasti spokojeni, neznáte svou hodnotu, ctíte se jako oběť,
chybí vám láska, tak na vaší zahrádce porostou plody né moc výživné a těžce pro vás stravitelné.
Můžou to být i bodláky a půda může být i jedovatá.
A teď si uvědomte, že ostatním lidem dáváte jen to, co jste si na své zahrádce vypěstovali.
Nic jiného neumíte. Vaší úrodou se živíte vy, ale živíte i lidi kolem sebe. Nemůžete je krmit ničím jiným, protože nic jiného nemáte.
Vaše zahrádka vám dává ještě jednu moudrost.
Co si vypěstujete, je určeno v první řadě pro vás.
Vy se potřebujete nakrmit a až to, co vám zůstane, můžete rozdávat ostatním.
Kdybyste napřed rozdávali, co by vám zůstalo.
Z toho vyplývá, že mít zdravý vztah k sobě, je tím nejdůležitějším úkolem v našem životě.
Pak si můžeme být jisti, že naše láska k ostatním lidem je opravdová, bezpodmínečná, plna
úcty a respektu.
Když máme zdravý vztah k sobě, tak taky víme, že čas, který máme je tou nejdůležitější hodnotou v našem životě a je určen na prvním místě pro nás.
Pokud si uvědomíte, že vám vaše strava nevyhovuje, tak vždy můžete změnit sazeničky a vypěstovat si to, co vám bude chutnat.
Ať vaše zahrádky, kvetou, voní a chutnají.
S láskou, Renát.