Jeden večer, když na oblohu posedaly zvědavé hvězdičky, aby se podívaly, co se děje dole na zemi, přišla Alenku a Petříka obejmout kamarádka moudrá tma. Alenka byla ale ten večer smutná. Ve školce se přihodilo něco, čemu vůbec nerozuměla. Ani Petřík to neuměl vysvětlit a tak čekali na tmu, aby se jí na to zeptali. Když tma vstoupila do jejich pokoje a pohodlně se usadila na Alenčinu postel, začala Alenka své vyprávění.
,,Představ si, tmo, co se dnes odpoledne ve školce přihodilo. Vůbec nevím, co jsem udělala špatně.”
Tma Alenku pohladila a nechala ji povídat.
Alenka pokračovala. ,, Dnes jsem chtěla děti překvapit a potěšit. Přichystala jsem si pro ně krásnou meditaci s léčivými kamínky. Jednou nás totiž maminka vzala ke své kamarádce na takovou meditaci, která byla pro děti. Povídali jsme si tam, jak je důležité dýchání,
a tak jsme se učili dýchat do bříška, které vypadalo jako nafouknutý balón. Pak jsme si zavřeli oči a dýchali do celého těla. Všem se zdálo, že plujeme vesmírem a vznášíme se jako obláčky. Už jsi nás to učila i ty, když jsme si povídali o hlase v naší hlavě.
Po meditaci jsme si povídali o andílcích i o léčivých kamenech, které jsme si mohli vybrat a vzít si je domů. Moc se mi to líbilo, a tak jsem chtěla takovou meditaci dětem ve školce ukázat.”
Když Alenka mluvila o dýchání do těla, kamenech i andílcích, celá zářila krásným světýlkem, které bydlí v její duši.
Ale když pokračovala ve výpravění, její tvář začala pomalinku smutnět a světýlko už nesvítilo tak zářivě a radostně.
,,A pak se to stalo,” povídala Alenka.
,, Přišla za mnou Zuzanka, která se na mne podívala a začala se pochechtávat, že to byla blbost, že jsem hloupá a že se jí to vůbec nelíbilo.
Co jsem udělala špatně, tmo? Prosím, řekni mi to!
Tma vzala Alenčinu ruku do své dlaně a jemně ji hladila. A jak to umí jen moudrá tma, začala všechno pěkně vysvětlovat.
,,Vůbec nic jsi neudělala špatně, Alenk,” povídala tma.
,,Zuzanka ti zahrála jen takové malé divadlo.”
Představte si, děti, že jste na maškarním plese. Všude je plno dětí, které jsou oblečené v barevných kostýmech, na obličeji mají masky, takže vůbec nevíte, kdo to je.
Můžete tam vidět piráty, princezny, Harry Potery, čarodějnice i vodníky. Kolem mohou tancovat víly, skřítci i čerti.
Každý si vybral masku, která se mu líbí, a to proto, že může mít na chvíli vlastnosti a chování jako maska, kterou na sobě má.
Některým lidem se jejich maska líbí tak moc, že se chovají, jako by ji stále měli, i když maškarní ples dávno skončil.
Když se například nějaká holčička rozhodne být princeznou, mít na sobě oblečené krásné šaty, prstýnky a korálky, na hlavě krásnou zářivou korunku, tak ta holčička může chtít být opravdu jako princezna, i když masku opět schová. Chce, aby ji měli všichni rádi, všem se líbila, měla krásné věci i hračky a byla šťastná.
Když nějaký chlapeček bude čertem, tak se mu líbí na čertech třeba to, že se jich lidé bojí. Čerti umí i kouzlit a jsou to často velcí lumpíci.
Námořník zase bude odvážný, bude chtít cestovat, poznávat nové lidi a nová místa. Bude mít trošku toulavé nožky a taky krásný oblek a na hlavě čepičku.
Piráti jsou taky někdy pěkní nezbedové. Berou ostatním to, co jim nepatří, jsou trošku drzí, ale i odvážní. Mají rádi dobrodružství a legraci.”
Alenka s Petříkem pozorně poslouchali a představovali si maškarní ples plný krásných masek a postaviček z pohádek a filmů.
,,A teď se vrátím k Zuzance,” pokračovala tma. „Zuzanka je holčička, která asi nemá ráda, když nějaký kamarád ví něco, čemu ona nerozumí nebo to neumí.
Tohle dělá i hodně dospělých. Když něčemu nerozumí nebo neumí co jiní, připadají si v tu chvíli hloupí, i když to tak vůbec není.”
Tma se na děti láskyplně dívala a pokračovala ve svém povídání.
,,Já vím, že to může vypadat složitě, ale tak se lidé hodně často cítí.
Aby nikdo nepoznal, že se bojí nebo něco neumí, začnou se chovat třeba jako Zuzanka.
Ty jsi, Alenko, dětem ukázala, jak vypadá meditace. Děti si ji užily a určitě se jim hodně líbila. Ale Zuzanka se zlobila, že to taky nedokáže. V tu chvíli si mohla připadat jako hloupá holka a ty jsi byla v jejích očích moc chytrá. Takže ti začala závidět, že umíš něco, co ona ne.
A lidé, když závidí, ubližují ostatním. Chtějí to, co nemají a co má ten druhý. V tomto případě ty, Alenko. Všechny děti tě poslouchaly, co jim u meditace povídáš. Jen Zuzanka záviděla, protože viděla jak moc jsi šikovná.
Aby ses cítila taky špatně jako ona, začala se chovat, jako zlý klaun. Vysmívala se ti a snažila se ti ublížit.
Její úsměv byl ovšem jen maska klauna. Pod ní byla ustrašená holčička Zuzanka, která si připadala vedle tebe velmi hloupá.
A přitom to vůbec není pravda. Určitě i Zuzanka je velmi šikovná holčička, která umí zase něco jiného.
Závist není hezká vlastnost. Ubližuje lidem a ti jsou pak smutní jako ty, Alenko.
Proto se snažte, děti, abyste se nevysmívaly a neubližovaly jiným lidem. Každý umíte něco jiného a můžete se to vzájemně od sebe naučit.
A jak už jsme si povídali minule, každý člověk na této planetě je vyjímečný.”
Byl čas jít spát. Alenka už smutná nebyla. Pochopila, proč se Zuzanka k ní tak chovala a vůbec se na ni nezlobila. Řekla si, že zítra ve školce jí pošeptá, že umí krásně tancovat a zpívat, protože Zuzanka je vyjímečná a opravdu umí krásně tancovat a zpívat.
Tma děti pohladila, přikryla a hlídala, aby k nim přicházely jen samé hezké sny.
Odcházela až k ránu, když přicházel nový den.
Úkoly:
Teď můžete
– nakreslit masky, které se vám líbí
– povídat si o tom, proč se vám tyto masky líbí
– povídat si o závisti