Existuje záhada, kterou mnozí nazývají Bůh a ta se projevuje jako univerzální Láska. Jako soubor zákonů, jako velký proces.
Tento proces funguje prostřednictvím každého z nás, prostřednictvím nás všech a je naprosto dokonalý.
Když tuto základní pravdu pochopíme a poznáme, shledáme, že ať už vykročíme jakýmkoli směrem, vždycky se nám před nohama zjeví stezka.
Lidi nemůžeme naučit ničemu,
dá se jim jen pomoci,
aby vše objevili ve svém nitru.
V tajemství života funguje svět podle určitých zákonitostí, které jsou pravdivé jako zákon gravitace.
Jsou to zákony Ducha /boží energie). Určují chod světa. Jsou otiskem inteligence světa.
Jako že květiny se otáčejí za sluncem, vlny se tříští o skaliska. Ptácí se pohybují vetrnými proudy,…
Tyto zákony vládnou pohybem Zeměkoule, vládnou ročním obdobím a silami přírody.
Tyto zákony ukazují na vnitřní řád a inteligenci světa.
Vytvářejí základnu celé lidské morálky.
Jsou neměnné a projevují se v každočkém kousíčku existence.
Určité zákonitosti jsou určené pro praktický život na zemi a tím je napaříklad zákon karmy.
Tyto zákony sídlí v duši každého člověka jako intuitivní moudrost.
A dají se rozpoznat kdekoli ve světě přírody.
Zákon rovnováhy
tento zákon se vztahuje na naše tělo, mysl a city.
V meditaci poznáme, co nemáme v rovnováze.
V nějakém směru dělám příliš málo nebo příliš mnoho. Tím vzniká disharmonie, kdy jedna část vah je níž než druhá.
Jakmile najdeme rovnováhu, najdeme v sobě klid a vyrovnanost, což nám umožní dělat ve svém životě změny.
Nejrychlejší způsob jak najít střed – vyváženost je, přehnat to opačným směrem, zkusit to jinak, než je dostud děláno
Důležitý je dech. Nádech je zrození, výdech je smrt. Když máme napětí, je třeba ho prodýchat a uvolnit, čímž začne opět vznikat energetická rovnováha.
Vždy je potřeba se smířit s daným pocitem, s danou situací, zklidnit se a prodýchat, aby se opět
energie vyrovnala.
Když se cítíme unavení a vyčerpaní a dáváme více, než dostáváme, pak se stane, že přestaneme i dávat, protože na to nemáme energii.
Je potřeba si uvědomit, abychom dávali vždy svobodně a s láskou, v duchu štědrosti, pak také dostaneme hojnost.
Je potřeba, aby slova i činy plnynuly jako roční období. Je potřeba vyrovnanosti a klidu.
Zákon volby – získat vlastní moc
Jsme obtěžkáni, ale i požehnání velikou zodpovědností, čím je svobodná vůle.
Naše budoucnost je předurčena volbou, kterou udělám právě tady a teď.
Okolnosti jdou někdy směrem, který neovlivňujeme, ale můžeme volit a taky volíme, jaká bude
naše odpověď na danou situaci. My rozhodujeme, jak se k dané situaci postavíme.
Zákon rozhodnutí nám říká, že rozhodnutí neuděláme slovy, ale činy.
Disponujeme svobodnou vůli – silou volit.
Osud je nám předurčen právě volbou, kterou udělám právě teď.
Můžu se rozhodnout na základě své intuice, svých hlubokých vnitřních přesvědčení nebo na základě strachu a jistot, které jsou všude kolem mne.
Jediné, co člověk může udělat je, že si z určitého okruhu okolností, jež má v danou chvíli k dispozici, vybere tu nejlepší variantu, který se týká života, ásky, služby, spojení s ostatními.
Tím, že člověk na sebe vezme velkou zodpovědnost za druhé, zbavuje druhé to, co se potřebují naučit a bere jim volbu, kterou si oni vybrali.
Těm, kdo třpí je potřeba dodat síly, odvahy a soucítění. Pokud neseme jejich břímě, okrádáme je
o sílu a o sebeúctu.
Měli bychom dělat věci, jen které opravdu chceme a které nám dávají svobodnou vůli být v této pozici. Pokud něco musíme, jsme v pasti a máme pocit, že jsme vázáni.
Teprve, až pocítíme, že nic nemusíme, tak se svobodně rozhodujeme….
Pokud si neuvědomíme, že pokud neumíme říct opravdu ne, nemůžeme říkat ani opravdu ano.
Nemusíme vůbec nic, ale neseme si důsledky za svá rozhodnutí. Dává nám to sílu a svobodu, abychom si zvolili kým jsme a čím chceme být.V tom okamžiku jsme požehnáni a život se změní v zázrak.
Když si uvědomíme, že máme právo volit, uvědomíme si taky, že kdykoli můžeme změnit směr.
Hrdinství volby spočívá v tom, že neseme zodpovědnost za svá rozhodnutí a to v plnném rozsahu.
A čím více si budu vážit zákonu volby, tím půjdu jasněj za svým cílem, za svým snem a budu si svůj život vytvářet,
Volba to znamená vzdát se po čem toužím, ve prospěch toho, po čem toužím více.
Zákon postupu – jak brát život krok za krokem
Když se člověk soustředí pouze na konec cesy, začne mít dojem, že je cíl v nedohlednu.
Právě to vede hodně lidí k tomu, kdy nastanou nějako překážky nebo je cesta hodně náročná, vzdají se svého cíle.
Zákon postupu zajišťuje, že dokážeme dosáhnout téměř každého cíle, ač je jakkoli velký, když si ho rozložíme na malé a bezpečné krůčky.
Propast na dvakrát nepřeskočíme, ale můžeme se krůček po krůčku na ten skok připravit.
Cíle, jež stojí za to, si žádají námahu, ochotu riskovat a také něco obětovat.Musíme vytrvat navzdory strachu a pochybnostem, musíme čerpat se svých vnitřních zásob a přerůst člověka,
jakým jsem dosud byla. Každý nový úkol slouží jako pobídka, potkáváme se s okolnostmi, které odrazují, s překonámím problém a dalších těžkých úkolů a zjišťuji, z jakého těsta vlastě jsem.
Při každé cestě je potřeba si zvolit cíl, který bude svítit jako maják.
Nejlepší z cílů jsou ty, které jdou zvládnout následujícího dne, při příštím kroku. Vytvářejí postup, který se skládá s malých úspěchů.
Jakkýkoli úspěčný čin, je jako stavět dům. Potřebuje mít pevné základy,takže se trpělivě buduje cihlu po cihle, dokud není hotovo.
Trvalý úspěch se nedostavuje v několika dramatických okamžicích, nýbrř hodinu po hodině, krůček po krůčku, den za dnem.
Každá cesta vyžaduje úpravy, je potřeba jít krůček po krůčku, trpělivě s láskou,s kázní a vše se přemění na vytrvalost, která tě přenese přes hory a doly, aby se záměr mohl dovršit.
Postup, trpělivost a vytrvalost jsou klíče, které tě dovedou k jakémukoli cíli.
Zákon přítomnosti – jak žít v současné chvíli.
Čas je jako film, skládající se s políček přítomného okamžiku. To, co bylo včera nebo co bude, je pouze v hlavě. Nemáme nic, než tuto chvíli. Tady a teď.
Uplývající čas je pouze řada dojmů a vzpomínek, jež se odehrávají v přítomné chvíli.
Kdykoli máme nějaký problém, týká se to minulosti nebo budoucnosti. Tím, že svým nesnázím věnuji čas a energii a pozornost, udržuji je při životě a ve svém přítomné chvíli je necháváme zadarmo bydlet ve své hlavě.
Minulost a budoucnost jsou jen zlozvyky mysly. Starosti o minulost nebo budoucnost jsou sebeklamy šílence, který žije ve fantazii a opomíjí přítomné děje a lidi.
Abys byl v přítomnosti, musíš si uvědomit, kde jsi a kdy jsi. Tady a kdy je to tady, Teď.
Musíme si uvědomit, že existuje jedině teď a jedině tady.. Když si to uvědomíme, uděláme s přítomné chvíle svátost.
Věci se mají tak, že bez ohledu, kde se toulá mysl, tělo zůstává tady a teď.
Zákon soucítění – jak probudit vlastní lidskost.
Svět nás nesoudí, jen nám dává prostřednictívm akce a reakce následky, ponaučení a možnosti, jak
udržovat rovnováhu a učit se.
Soucítění je poznání, že každý děláme v danou chvíli jen to, co umíme nejlépe.
Příroda, vlastní existence, Bůh, Láska chápe všechny lidi tak hluboce a niterně, že by stačilo dotkout se cípu jejího soucitu a měli bychom oči plné slz.
Když dokáže Země prominout naše chyby a omyly, proč bychom nemohli odpustit sami sobě a vůči ostatním projevit stejný soucit?
Čím více láskyplnějšího vztahu k sobě vyvinu, tím budu láskyplněji se chovat k ostatním.
Bůh tady není proto, aby nás soudil, ale aby nám dal prostředky, jak čerpat ze svých zdrojů a poučit se z vlastních chyb, abychom se na základě toho mohli učit a růst.
Zákon soucítění není podmínečný
Neznamená,že lidem dovolíme vše, ale můžeme chovat soucit ke zlu, aniž bychom se mu podřizovali.